Nejlevněji, nejrychleji a nejekologičtěji do Paříže

Vždyť v Praze sotva sedneme do letadla a jsme v Paříži a nemusíme se tak courat nekonečné množství hodin ve vlaku. Zpáteční letenka se dá navíc koupit již od 650 Kč, což je cena, kterou při cestě vlakem jistě překročíme. Dosti diskutovaným tématem je dopad na životní prostředí. Vyvstávají zejména názory, že i když většina vlaků je dnes elektrických, dopad na životní prostředí je téměř stejný, neboť se elektřina přeci musí nějakým způsobem vyrobit. A tím způsobem je v naší zemi dosti rozšířený proces spalování uhlí v uhelných elektrárnách. Dal jsem si díky psaní tohoto článku tu práci, abych udělal menší srovnání. Letecká doprava má světově podíl 2 % na produkci škodlivého oxidu uhličitého, který se podílí na zmenách klimatu (globální oteplování). Stejně škodlivý oxid uhličitý vyprodukuje také uhelná elektrárna. Konkrétně například elektrárna Počerady vyprodukovala v roce 2018 5,5 milionu tun oxidu uhličitého. Ano, je to obrovské množství, když si vezmeme, že takovýchto elektáren máme v ČR celkem 26, byť Počerady jsou elektrárnou nejvýkonnější a tudíž i logicky vyprodukují nejvíc emisí. Jenže, kolik z vyrobeného výkonu využije železniční doprava, resp. napájecí stanice železniční dopravy (tzv. měnírny)? A slyšeli jste někdy pojem rekuperace? V západní Evropě dosti rozšířený. Moderní elektrické vlaky bývají vybaveny tzv. elektrodynamickou brzdou, elektrická energie je pak při brzdění buďto mařena v odpornících, což vede jen k ušetření opotřebení brzdových špalíků a s ušetřením elektrické energie nemá nic společného, ovšem vozidla dnes už umí také rekuperovat, tedy navracet proud při brzdění zpět do sítě. Dle webu Enviweb se např. zjistilo, že při zavedení rekuperace na trati mezi Prahou a Kolínem v průměru 30 % elektrické energie odebrané vlakem z troleje během rozjezdu, příp. udržování konstantní rychlosti, bylo při brzdění navráceno zpět do napájecí sítě. To už není zanedbatelné množství. Nutno dodat, že vysokorychlostní vlaky jezdící mezi Německem a Francií umějí pochopitelně všechny rekuperovat. Bohužel odpověď na otázku kolik z celkového výkonu našich elektráren využijí napájecí stanice elektrifikovaných tratí jsem nenašel, ale budu po ní jistě pátrat a kdyby někdo nějaké takové informace měl, budu za odezvu jen rád. Co vím jistě je to, že to bude v řádu jednotek procent. Ale dost odborných keců, dost matematiky a fyziky, vždyť stačí zavítat na web EcoPassenger, ten totiž umí přímo srovnat podíl emisí mezi železniční, silniční a leteckou dopravou s tím, že výrobu elektřiny a paliv rovněž zahrnuje. No a teď už se není o co se přít. V grafech, které zveřejňuji níže je zcela jasné, že letecká doprava je s železniční v absolutním nepoměru, co se dopadu na životní prostředí týče. A teď vyvstává otázka co je vlastně lepší. Budeme šetřit životní prostředí nebo budeme raději pohodlní, cestovat budeme co nejrychleji, "bo neni čas, p**o" a šetřit pár korun, které bychom navíc ušetřili i tak, kdyby železniční doprava s leteckou měla stejné podmínky, co se zdanění týče? Navíc cesta do Paříže je vlakem dosti drahá, oproti třeba Římu, kde se dá dostat vlakem i za levnější cenu než letadlem, navíc pohodlně v noci, ale všeho do času, na to se v rubrice Tip to trip také dostane. Nechci nikomu vnucovat, aby jel vlakem do Španělska, Řecka nebo dalších destinací, kde se couráte 2 - 3 dny, ale je 11 hodin až taková doba, abychom se kvůli ní nemohli držet při zemi?

Nejlevněji se lze z Prahy do Paříže rozhodně dostat prostřednictvím letecké dopravy, jenže jak je známo v letecké dopravě se ceny letenek pohybují docela výrazně. A tak lze sice například se společností Ryanair v neděli 10.11. odletět za 329 Kč a vrátit se v pondělí 11.11. za stejnou cenu. Zpáteční let tudíž vyjde na 658 Kč, ovšem letět můžete jen s 1 malým zavazadlem, to by vám však na takto krátkou návštěvu mělo stačit. Budete-li však například chtít jet do Paříže na víkend s tím, že odletíte v pátek 15.11. ráno z Prahy, vyjde vás už let na cestu tam 1 876 Kč, tedy zpáteční letenka při návratu v neděli za 2 205 Kč a navíc stále musíte počítat jen s 1 malým zavazadlem. Přičemž ani to není stále nejnižší cena za jakou lze letět. Článek však nemá za cíl moc leteckou dopravu řešit, každý cestovatel přece zná zpaměti webové stránky, na kterých se dají najít nejlevnější letenky. Jdeme se podívat na ty vlaky. Nejlevnější cesta vlakem do Paříže vede z Prahy přes Cheb, Normiberk a Stuttgart. Přes e-shop ČD si koupíme Včasnou jízdenku Evropa z Prahy do Karlsruhe (poslední německá stanice). Opět klasika, e-shop ČD je třeba k této nejlevnější variantě "donutit" a tak je třeba zadat, že chcete jet přes Cheb, viz. obrázek. Obdobně jsem to již popisoval i u cesty do Belgie, ale i Maďarska. S Francií zatím bohužel České dráhy Včasnou jízdenku nezavedly. Do Karlsruhe se z Prahy dostanete od 552 Kč. Z Karlsruhe pak vyjde nejlépe zakoupit následnou jízdenku do Paříže přes e-shop společnosti DeutscheBahn. Tato jízdenka vyjde od 39 Euro v jednom směru. Za cca. 1 500 Kč tedy lze dojet vlakem z Prahy do Paříže v celkovém čase 11:20. Vzít si s sebou můžete i velká zavazadla a dorazíte skoro přímo do centra Paříže, na nádraží Paris Est. Bohužel je třeba uznat, že konkurovat letecké dopravě můžou vlaky na této trase jen horko těžko a to přesto, že ze Strasbourgu až do Paříže létají jednotky TGV a ICE rychlostí až 320 km/h. Pořád je letadlo daleko rychlejší a ve většině případů i levnější. Navíc oproti jiným trasám, kde má cenu jet vlakem už jen kvůli zážitku z úžasných scenérií, tady jich moc nezažijete, je to samá rovina. Stejně jsem však tuto variantu v rámci návratu ze Španělska a Andorry, o které jsem psal v jednom cestopise, využil.

Jsme tady, ať už letadlem, autem nebo vlakem. Paříž je krásné město na řece Seině, město s největší hustotou osídlení v celé Evropě, 2 230 000 obyvatel totiž žije ve městě o rozloze pouhých 105,4 čtverečních kilometrů. Pro srovnání Praha má skoro 5x větší rozlohu než Paříž a přitom má jen polovinu obyvatel proti Paříži. To, že je Paříž hodně hustě osídlená poznáte i na místní dopravě. Autem bych se po městě snad ani neodvážil a hodně přeplněné bývají i linky metra a to i přesto, že jich v Paříži najdeme víc než dost. Jezdí zde navíc i rychlé linky, které nesou označení RER, ty zajížději až za okraj města. V metru hlavně pozor na kapsáře, sám jsem byl svědkem okrádání na eskalátorech. Na kapsáře jste vůbec upozorňováni v celé Paříži neustále. Co vidět v Paříži, o tom už asi každý četl. Ano, určitě zajeďte do Louvru, určitě si projděte vyhlášený Boulevard Saint Michel, kousek odtud se nachází i chrám Notre-Dame, který je ovšem bohužel momentálně uzavřen, jelikož je známo, že na jaře 2019 utrpěl požár střechy. Nedaleko od nádraží Nord na vrcholu Montmartre pak najdete také římskokatolickou baziliku Sacré-Cœu, odtud pak můžete metrem s 1 přestupem či pěší procházkou přes Vítězný oblouk pokračovat k náměstí Trocadéro, ze kterého už je na dohled největší dominanta města Eiffelova věž. Doporučuji jí navštívit buď hned v ranních nebo v pozdějších večerních hodinách, ovšem tak akorát v době, kdy ještě ani nezapadá slunce, ale ani není moc brzo. Na vstup pak ani nebudete čekat nějaké šílené fronty. Před vstupem na Eiffelovku probíhá dvojitá kontrola rentgenem. Já jsem si například v brašně u foťáku zapomněl kapesní nožík a tak jsem o něj přišel. Vstupné na Eiffelovu věž až do nejvyššího patra činí dospělou osobu 25,5 EUR, mládež do 24 let pak 12,7 Euro, podrobný ceník najdete ve fotogalerii u cestopisu ze Španělska a Andorry. A jste-li příznivcem moderny, pak zavítejte také do obchodní čtvrti La Defensé, na které stojí množství mrakodrapů. Pro dopravu po Paříži doporučuji zakoupit celodenní jízdenku, ta stojí 7,5 euro a můžete na ní cestovat směle po Paříži metrem, RER, tramvají i autobusy, doporučuji mít staženou mapu pařížského metra.